Osobnosti
Narozeniny dnes slaví
Nicole Richie
(herečka)

Nicole Richie



Svátek dnes slaví
Matouš Ruml
(herec)

Matouš Ruml



Proč jsou jména důležitá

Křestní jméno je první slovo, které člověk jako dítě rozeznává - ještě dlouho před zájmenem 'já'. Jak dospívá, jméno jde s ním, a většinou ho doprovází po celý život (jméno mění opravdu pouze ti nejnespokojenější). Pokud tedy jméno člověku nesedí (příliš fádní, příliš excentrické), nebo je například v ostrém kontrastu s realitou (stokilová Světluška, tvrďácký Svatoš), může jít o závažný problém.


Navíc: jméno není jenom prostředek pojmenování, ale především součást osobnosti. K vlastnímu i cizím jménům získáváme citový vztah, a to hned několika způsoby:

  • osobní zkušenost: Jaký máme vztah k lidem daného jména. Př.: Tomáše, kterého jsme právě poznali, máme sklon hodnotit podle toho, jaký na nás v minulosti zanechal dojem jiný Tomáš.

  • přejatá zkušenost: Co jsme slyšeli o lidech daného jména od kamarádů, z televize nebo třeba z reklam. Př.: Ve filmech i v reklamách existují klišé jména pro 'klaďasy' (Adam nebo Martin), pro krásné ženy (Renata, Soňa) i pro 'hlupáky' (Emil nebo Matěj). Jméno Adolf nám zase chtě nechtě připomíná nacistického diktátora.

  • mýty a předsudky: O některých jménech se říká nebo předpokládá, že je bude nosit určitý typ lidí. Tyto předsudky se liší místo od místa, a mnohdy jsou založeny na dávno neexistujících předpokladech. Př.: Ve městech si lidé jméno Božena často spojují s nižší inteligencí. Kdysi se toto jméno zřejmě dávalo nejčastěji v nižších vrstách a na vesnicích.

  • zvuk: Jména jsou slova a jako taková vyvolávají pocity a asociace. Př.: Řekněte si například Otýlie, Babeta nebo Milka. Jména také často vyvolávají asociace se zeměmi, ze kterých pocházejí: tak třeba ruský Ivan, německý Kurt nebo skandinávský Lars.

Jméno a vývoj osobnosti

Se svým jménem se můžeme a nemusíme ztotožnit na základě toho, jaký citový vztah k němu v průběhu života získáme. Představme si, že se jako děvče jmenujeme Herma. V raném dětství si samozřejmě širší souvislosti neuvědomujeme, ale když například v dospívání zjistíme, jak tvrdě naše jméno zní, můžeme jej začít i nenávidět. Někteří lidé tuto situaci řeší změnou jména, většina však svoji nespokojenost násilně 'překousne' nebo potlačí. A skrytě nenávidět něco tak blízce spojeného s naší osobou, to je situace jako dělaná pro psychologa, ne-li psychiatra.


Většinou to ovšem není tak hrozné. Abychom pokračovali v našem příkladě: i pokud se jako Herma nerozhodneme pro změnu jména, můžeme prožít naprosto spokojený život. Na své jméno si totiž zvykneme. Ale jak už jsme říkali, jméno není jenom pojmenování, a tak si zvykneme i na tvrdost našeho jména - a přejmeme ji za svou. Často tak lze slyšet o lidech, kteří 'dostáli' svému jménu: tvrdá Herma, podivínský Ervín nebo dětská Jaruška.


Můžeme tomu říkat třeba podmíněnost osobnosti jménem (tvrdost jména Herma podmínila/způsobila tvrdost Hermy atd.). Může se nám to zdát vtipné, ale lidé jako Herma prostě bezděky zvolí tu schůdnější cestu - protože 'nedostát' svému jménu a snažit se být třeba křehká Herma může být opravdu velmi obtížné. A posměšků to vyvolá ještě víc.

Jméno a život

Do teď jsme se v příspěvku strefovali pouze do jmen nepříliš častých. Teď situaci obrátíme a zaměříme se na ta nejčastější.

Jméno Jan nosí v České republice skoro 300 tisíc mužů. Mnozí z nich byli svým jménem podmíněni k menšímu sebevědomí a nepřílišné průbojnosti. Být jedním ze čtyř Janů ve třídě a z deseti Janů v ulici vám na pocitu vyjímečnosti příliš nepřidá. Ale to patří spíše do předchozí kapitoly. Nyní si povíme, jak nás může v životě jméno vyzvednout nebo naopak zradit.


Taková Saskia Burešová měla možná tvrdé dětství, protože 'nezapadala', ale zbytek života jí její vyjímečné jméno dělalo reklamu. V jakékoliv profesi, od herce až po instalatéra, velmi pomáhá, pokud si vás lidé zapamatují. I kdyby byl člověk sebelepší, ve chvíli, kdy si vás lidé nemohou vybavit, máte smůlu.

Jak nás jména ovlivňují

Abychom článek shrnuli, vypíšeme si, čím vším jsou pro nás jména důležitá:

  • Jméno je většinou na celý život.
  • Nejde o pouhé pojmenování, ke jménům získáváme citové vztahy.
  • Ze špatně zvoleného jména mohou pramenit psychické problémy a nevyrovnanost.
  • Naše jméno podmiňuje naši osobnost.
  • Kvůli jménu můžeme být lépe zapamatovatelní, nebo naopak pouhou součástí davu.
Pokud tento článek čtete proto, že čekáte miminko, najdete další potřebné informace v Jak vybírat dětská jména.